V úterý 11. dubna se žáci 2. B a 2. ZL vydali na dlouho očekávanou návštěvu Osvětimi. Ačkoli byla cesta náročná, neváhali jsme si ji zpříjemnit poslechem hudby. Někteří dali přednost svým sluchátkům, jiní se do zajímavých melodií ponořili společně. Na příjezd do koncentračního tábora jsme se připravili již v autobuse, a to v podobě poutavého vyprávění p. uč. Pravdové.

Při příjezdu nás překvapilo sychravé a větrné počasí, které však perfektně doladilo atmosféru. Snad mohu říci za všechny, že při průchodu branou s nápisem Arbeit macht frei“ („Práce osvobozuje“) se nám vybavil děsivý osud tábora. Nejdříve jsme si poslechli zajímavý výklad, při kterém jsme procházeli bloky přestavěnými na muzea. Zde se nám naskytl pohled na nespočet zabaveného nádobí, bot, kufrů, ale také na hromady odstřižených vlasů. Tyto věci byly vzaty lidem, jejichž jediným „hříchem“ byl židovský původ, homosexualita nebo vlastní politický názor. Mohli jsme si prohlédnout zdi zaplněné fotkami přivedených vězňů, kteří za příslibem „pouhé“ práce přijížděli na jistou smrt.

Poté jsme se přesunuli do nedaleké Březinky, kde jsme se vcítili do vězňů při pohledu na katastrofální podmínky, ve kterých byli nuceni žít. Vnímali jsme originální odstavený vagon pro převoz židů, netěsnící „domy“, či popis nelidského chování nacistických dozorců. Osobně doufám, že si každý odnesl nějaký detail, který v sobě uchová, aby se v budoucnosti nic podobného neopakovalo.

 

„Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“

George Santayana

 

za účastníky exkurze

 

studentka Lucie Petříková, třída 2. ZL

Fotografie z Osvětimi (autorkou fotografií A. Holčíková 2.ZL)

Fotografie z Osvětimi (2.B)